Home Často kladené otázky
Často kladené otázky

Obnovitelné zdroje

1) Pokud chci vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, jaká legislativa se mě týká, co všechno musím splnit pro získání podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů?
2) Co je to zelený bonus?
3) Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?
4) Jaké jsou výhody a nevýhody volby zelených bonusů?
5) Jak byly stanoveny zelené bonusy a výkupní ceny?
6) Kdy a jak často si lze volit mezi zelenými bonusy a výkupními cenami?
7) Je možno kombinovat zelené bonusy a výkupní ceny?
8) Komu lze prodat elektřinu v případě volby zelených bonusů?
9) Na jak dlouho jsou garantovány výkupní ceny a zelené bonusy elektřiny z obnovitelných zdrojů?
10) Jakým způsobem se budou výkupní ceny vyvíjet v budoucnu?
11) Mohou výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesnout?
12) Jaký je rozdíl mezi patnáctiletou dobou návratnosti investic předepsanou zákonem č. 180/2005 Sb. a garancí doby trvání podpory?
13) Mám nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb.?
14) Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, na volbu způsobu formy podpory?
15) Jaké výkazy musí výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyplňovat ve vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu?
16) Co se rozumí datem uvedení výrobny do provozu?
17) Jak je přistupováno k výrobně, u které došlo k rozšíření instalovaného výkonu přidáním nové jednotky?
18) Lze uplatňovat podporu na tzv. ostatní vlastní spotřebu?
19) Lze uplatňovat podporu na tzv. technologickou vlastní spotřebu?
20) Je možné, v případě uplatňování výkupních cen u provozovatele regionální distribuční soustavy, uplatňovat nárok na zelené bonusy u ostatní vlastní spotřeby?
21) Jaké regulované poplatky platí výrobce elektřiny z OZE, který současně využívá vyrobenou elektřinu pro ostatní vlastní spotřebu?
22) Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, uplatňovat nárok na tzv. ostatní vlastní spotřebu ve formě zelených bonusů?
23) Jakou cenu mohu uplatňovat pro vodní elektrárnu uvedenou do provozu po 1. 1. 2008 včetně?
24) Za jakých podmínek může stávající malá vodní elektrárna dosáhnout na výkupní cenu či zelený bonus platnou pro rekonstruované malé vodní elektrárny?
25) Jak je to v případě, kdy elektrárna nemá regulační zařízení?
26) Má nárok na výkupní cenu větrná elektrárna, která byla uvedena do provozu po 1. 1. 2006 včetně a byly u ní využity repasované výrobní technologické celky?
27) Kde jsou stanoveny jednotlivé kategorie biomasy a bioplynu?
28) Jak se vykazuje elektřina při společném spalování biomasy a fosilních paliv?
29) Je pravda, že u fotovoltaiky došlo k prodloužení doby životnosti a s tím související prodloužení vyplácení výkupních cen?
30) Jakým způsobem se přistupuje k jednofázovému připojení výrobny (například fotovoltaiky) a jaký je v tomto případě měrný podíl žadatele na připojení?
31) Na základě čeho je stanovována podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotným zdrojům (DZ)?


1) Pokud chci vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, jaká legislativa se mě týká, co všechno musím splnit pro získání podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů se týkají níže uvedené právní předpisy, které lze nalézt na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu v sekci Legislativa.

•  zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon),
•  zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů,
•  vyhláška ERÚ č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona
   o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění.
•  vyhláška MŽP č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby
   elektřiny z biomasy, v platném znění.
•  vyhláška ERÚ č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování
   biomasy a neobnovitelného zdroje,
•  vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu
   s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, v platném znění.
•  vyhláška ERÚ č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

Dalším důležitým dokumentem pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je cenové rozhodnutí ERÚ č. 8/2008, ve kterém jsou stanoveny výkupní ceny a zelené bonusy, které jsou vypláceny výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů za vyrobenou elektřinu.

Pro získání možnosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je nutné splnit některé legislativní požadavky. První podmínkou je získání licence na výrobu elektřiny. Licenci na výrobu elektřiny uděluje odbor licencí Energetického regulačního úřadu, metodický pokyn pro podání žádosti o licenci lze nalézt zde.
Vlastnictví licence na výrobu elektřiny a současně smlouvy o dodávce elektřiny je nezbytnou podmínkou pro dodávku elektřiny do elektrizační soustavy. Licence se přiděluje již na zkušební provoz zdroje.

Další podmínkou je nahlášení výběru způsobu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nejpozději jeden kalendářní měsíc před zahájením výroby. K nahlášení výběru formy podpory slouží výkaz, který je přílohou vyhlášky č. 475/2005 Sb., v platném znění, a který můžete nalézt zde.

Na základě splnění těchto požadavků je možné získat podporu na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Každý měsíc výrobce zasílá provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je přílohou vyhlášky č. 541/2005 Sb., v platném znění, a který můžete nalézt zde.

2) Co je to zelený bonus?

Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny. Systém zelených bonusů je zakotven v zákoně č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. V případě, že si výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zvolí režim podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě zelených bonusů a prodá vlastní elektřinu za tržní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy na základě předloženého výkazu zelené bonusy. Výše zeleného bonusu v Kč/MWh je pro každý druh obnovitelného zdroje každoročně upravována a zveřejněna v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

3) Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou?

V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupit veškerý objem vyrobené elektřiny z daného zdroje. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie. Výkupní ceny i zelené bonusy výrobci vždy hradí provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle toho, ke které soustavě je připojen.

4) Jaké jsou výhody a nevýhody volby zelených bonusů?

Hlavní výhodou systému zelených bonusů je možnost výrobce přímo ovlivnit výši výnosů za vyrobenou elektřinu, a dosáhnout tak vyššího výnosu než v případě režimu výkupních cen. K tržní ceně elektřiny je výrobci vyplácen zelený bonus, který je pevně určen Energetickým regulačním úřadem. Nevýhodou systému zelených bonusů je určitá míra nejistoty, neboť výrobce nemá zaručen 100% odbyt vyrobené elektřiny na trhu, jako tomu je v režimu výkupních cen. Výrobce si musí v režimu zelených bonusů aktivně hledat odběratele elektrické energie.

5) Jak byly stanoveny zelené bonusy a výkupní ceny?

Výkupní ceny byly vypočteny s ohledem na znění § 6 zákona č. 180/2005 Sb. a byly nastaveny tak, aby za dobu životnosti jednotlivých typů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů byla výrobcům zaručena patnáctiletá návratnost vložených investic a přiměřený zisk. Zelené bonusy jsou proti výkupním cenám zvýhodněny, neboť v jejich výši je zohledněna zvýšená míra rizika spojená s možností uplatnění vyrobené elektřiny na trhu. Zelené bonusy pro jednotlivé kategorie taktéž zohledňují výši tržní ceny elektřiny pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů.

6) Kdy a jak často si lze volit mezi zelenými bonusy a výkupními cenami?

Přecházet ze systému zelených bonusů do systému výkupních cen a naopak lze jednou ročně, termíny a podrobnosti výběru způsobu podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovuje vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění.
V případě změny způsobu podpory z režimu výkupních cen do režimu zelených bonusů nebo naopak platí pro výrobce stále stejné datum uvedení výrobny do provozu, a nachází se tedy ve stejné kategorii pouze s odlišným způsobem podpory.
Termínem, do kdy je nutné nahlásit zvolený způsob podpory provozovateli regionální distribuční soustavy na další kalendářní rok, je 30. listopad příslušného kalendářního roku. Zvolený způsob podpory je platný od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

7) Je možno kombinovat zelené bonusy a výkupní ceny?

Výkupní ceny a zelené bonusy NELZE kombinovat. Tato skutečnost vyplývá z § 4 odst. 3 zákona č. 180/2005 Sb. Výrobce si jednou ročně zvolí jeden ze dvou způsobů podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

8) Komu lze prodat elektřinu v případě volby zelených bonusů?

V režimu zelených bonusů může výrobce elektřinu prodat svému odběrateli, kterým může být buď konečný zákazník, nebo obchodník s elektřinou. Tržní cena, za kterou výrobce elektřinu prodá svému odběrateli, je dána dohodou mezi výrobcem a odběratelem, a není tedy stanovena Energetickým regulačním úřadem.

9) Na jak dlouho jsou garantovány výkupní ceny a zelené bonusy elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Výkupní ceny a zelené bonusy jsou podle vyhlášky č. 150/2007 Sb. uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny, přičemž předpokládané doby životnosti pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky č. 475/2005 Sb. v platném znění. Po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného obnovitelného zdroje a data uvedení do provozu, se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 % a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. V případě bioplynových stanic a provozoven spalující biomasu nehrají významnou roli investiční, ale provozní náklady. Pro větší přehlednost jsou doby garance výkupních cen pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů nově uvedených do provozu po 1. lednu 2008 uvedeny v následující tabulce:

 Typ OZEGarance výkupních cen (roky)
 Malá vodní elektrárna
 30
 Biomasa 20
 Bioplyn 20
 Skládkový, kalový, důlní plyn
 15
 Větrná elektrárna 20
 Geotermální elektrárna 20
 Fotovoltaická elektrárna 20

Garance zelených bonusů je jeden rok, a to z toho důvodu, že jejich výše je závislá na ceně silové elektřiny a obecně klesá právě z důvodu jejího růstu. Ve výpočtu zelených bonusů je však započítána určitá motivační složka a vyšší diskont proti výpočtu výkupních cen, a to zejména z důvodu vyšší míry rizika uplatnění se na trhu.

10) Jakým způsobem se budou výkupní ceny vyvíjet v budoucnu?

V případě stávajících výroben je důležitá vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 150/2007 Sb., která v § 2 odst. 11 říká, že u stávajících zdrojů se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn. V případě nových zdrojů bude Energetický regulační úřad přihlížet k časovému vývoji zejména měrných investičních nákladů (Kč/kW)a ostatních parametrů, které mají zásadní vliv na výslednou výkupní cenu (jako je např. cena biomasy v případě výroben využívající biomasu). Pokles výkupních cen pro nové zdroje je však možný pouze o 5 % (viz otázka č.11).

11) Mohou výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů klesnout?

Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou pro nové zdroje meziročně poklesnout podle § 6 odst. (4) zákona č. 180/2005 Sb. maximálně o 5 % ročně. Při poklesu výkupních cen musí být pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů po dobu 15 let. Pokles výkupních cen pro nové zdroje je možný například s ohledem na aktuální velikost měrných investičních nákladů daného typu obnovitelného zdroje a jiných parametrů, které mají vliv na výslednou podporu. U již vyhlášených kategorií je pokles výkupních cen možný pouze u těch zdrojů, u kterých hrají významnou roli provozní (palivové) náklady. Mezi tyto kategorie obnovitelných zdrojů patří především výroba elektřiny z biomasy, jejíž cena může v průběhu životnosti zařízení významně ovlivnit garantovanou výši výnosů.

12) Jaký je rozdíl mezi patnáctiletou dobou návratnosti investic předepsanou zákonem č. 180/2005 Sb. a garancí doby trvání podpory?

Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů v § 6 upravuje výši cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelených bonusů. Podle § 6 odst. 1 stanoví Energetický regulační úřad výkupní ceny a zelené bonusy vždy tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic a zároveň byla zachována výnosnost na jednotku vyrobené elektrické energie. Tímto způsobem je zajištěno, že výkupní ceny stanovené v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) bodem 1 umožní v průběhu patnáctileté doby návratnost investic.

Naproti tomu doba, po kterou mají výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů garantovanou podporu, není zákonem omezena. Podle § 3 odst. 1 zákona se podpora vztahuje na výrobu elektřiny v zařízeních využívajících obnovitelné zdroje. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že podpora na výrobu elektřiny je poskytována po celou dobu jeho ekonomické životnosti. Tento princip je dále promítnut do § 2 odst. 11 vyhlášky č. 150/2007 Sb., který stanoví, že výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny.

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že se jedná o dvě zákonem upravená časová období mající pro výrobce dva odlišné významy. První má význam pro stanovení výše podpory ve vztahu k návratnosti investic, a druhý má význam v tom smyslu, že podpora je poskytována po celou dobu ekonomické životnosti výrobny elektřiny.
Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů rovněž uložil Energetickému regulačnímu úřadu vydat k provedení § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1 prováděcí právní předpis, kterým byly stanoveny technické a ekonomické parametry jako podmínky pro dosažení patnáctileté doby návratnosti investic. Tímto právním předpisem je vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, v platném znění V příloze č. 3 této vyhlášky jsou uvedeny indikativní technicko ekonomické parametry pro jednotlivé typy obnovitelných zdrojů. Jedním z parametrů je i doba životnosti výrobny, jelikož je to jeden ze základních údajů vstupujících do ekonomických výpočtů a reflektující skutečnou situaci v oblasti obnovitelných zdrojů.

13) Mám nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v případě, že nesplňuji parametry dané přílohou č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb.?

V příloze č. 3 vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb., v platném znění, jsou stanoveny indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. V případě, že se vybudovaný zdroj ve svých parametrech odlišuje od stanovených hodnot, neznamená to, že by neměl nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Indikativní hodnoty v příloze č. 3 pouze deklarují údaje, na jejichž základě jsou stanoveny výkupní ceny a zelené bonusy dané cenovým rozhodnutím č. 8/2008. Je na rozhodnutí každého investora, zda se mu vyplatí postavit nový zdroj při současném nastavení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

14) Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, na volbu způsobu formy podpory?

Ano, výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má právo na volbu způsobu formy podpory i v případě, že je připojen do lokální distribuční soustavy. V případě, že si zvolí formu výkupních cen, prodává veškerou vyrobenou elektřinu provozovateli místně příslušné regionální distribuční soustavy. V případě volby zelených bonusů je situace jednodušší, výrobce prodává elektřinu jakémukoliv obchodníkovi s elektřinou nebo konečnému zákazníkovi a od provozovatele regionální distribuční soustavy inkasuje zelený bonus. Podrobněji je o tomto problému napsáno v dokumentu „Výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů v lokálních distribučních soustavách".

15) Jaké výkazy musí výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vyplňovat ve vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu?

Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů předkládá Energetickému regulačnímu úřadu níže uvedené výkazy, které lze najít v přílohách vyhlášky ERÚ č. 404/2005 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů.

a) Regulační výkaz pro držitele licence na výrobu elektřiny (statistické výkazy)

- Výrobce z malé vodní elektrárny menší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz VD 2-12
- Výrobce z ostatních OZE menší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz VA 1-12
- Každý výrobce z OZE větší než 0,5 MWe vyplňuje Výkaz ERÚ 1-12

Uvedené výkazy lze nalézt zde.

b) Výkaz 11-N (výkaz nákladů - výroba elektřiny ve výrobnách využívající OZE)

Uvedený výkaz obsahuje základní informace o nákladech a tržbách konkrétní provozovny. Energetický regulační úřad doposud od výrobců zasílání tohoto výkazu nevyžadoval. V současné době však s ohledem na aktuální vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů je nutné pro objektivní nastavení výkupních cen a zelených bonusů pro další období znát současné parametry jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů. Výkaz je rozlišen zvlášť pro výrobny využívající biomasu a bioplyn (11-Nb) a pro všechny ostatní výrobny OZE (11-N).

Výrobce rovněž může vyplnit výkaz, který je přílohou k žádosti o licenci. Tento výkaz obsahuje základní informace a parametry výrobny, jako jsou instalovaný výkon, investiční a provozní náklady a podobně.

16) Co se rozumí datem uvedení výrobny do provozu?

U nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje se uvedením do provozu rozumí den, kdy výrobce začal v souladu s rozhodnutím o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů. Za předpokladu vydané licence se datem uvedení do provozu rozumí i zkušební provoz výrobny či zdroje.

17) Jak je přistupováno k výrobně, u které došlo k rozšíření instalovaného výkonu přidáním nové jednotky?

V případě, že je v rámci jedné výrobny přidán jeden či více nových zdrojů elektřiny, nebo jeden či více zdrojů splní požadavky na odlišnou výkupní cenu (rekonstrukce zdrojů u malých vodních elektráren), může výrobce v rámci jedné výrobny uplatňovat odlišnou výši podpory pro jednotlivé zdroje v souladu s bodem (1.12.) cenového rozhodnutí č. 8/2008. Podmínky, které musí výrobce splnit pro možnost uplatnění odlišné výše podpory, jsou zejména osazení jednotlivých vývodů zdrojů samostatným měřením. Měření musí být v souladu s vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 218/2000 Sb., v platném znění. Měření je ve vlastnictví výrobce elektřiny a výrobce odpovídá za správnost údajů. Další podmínkou, v případě instalace nového zdroje či zdrojů, je změna licence. V licenci musí být uvedeny jednotlivé zdroje. Odlišnou výši podpory je možné uplatňovat ode dne změny licence na výrobu elektřiny. V případě uplatňování výkupních cen bude elektřina naměřená na fakturačním měření rozdělena při fakturaci v poměru výroby elektřiny na jednotlivých zdrojích. V případě volby podpory formou zelených bonusů se bude uplatňovat podpora na každou jednotku zvlášť (dle naměřených hodnot). V případě neosazení samostatného měření může výrobce elektřiny uplatňovat za celou výrobnu elektřiny pouze nejnižší podporu při výběru z více možných podpor.

18) Lze uplatňovat podporu na tzv. ostatní vlastní spotřebu?

Pojem ostatní vlastní spotřeba je definován ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., v platném znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, jedná se o elektřinu, která je spotřebována výrobcem či jinou fyzickou či právnickou osobou bez užití regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na ostatní vlastní spotřebu elektřiny lze uplatňovat pouze zelený bonus podle § 4 odst. 16 zákona č. 180/2005 Sb. Avšak výrobce, který chce uplatňovat nárok na zelený bonus za ostatní vlastní spotřebu, musí prodávat veškerou vyrobenou elektřinu v režimu zelených bonusů, podpory nelze kombinovat (viz otázka č. 7).

19) Lze uplatňovat podporu na tzv. technologickou vlastní spotřebu?

Technologická vlastní spotřeba je definována ve vyhlášce Energetického regulačního úřadu č. 475/2005 Sb., v platném znění. Technologickou vlastní spotřebou se rozumí spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu, vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je-li fakturační měření instalováno na jejich primární straně. Například u bioplynových stanic patří do této spotřeby i spotřeba reaktoru, dopravních pásů atd. Na tuto spotřebu není možné nárokovat zelený bonus. Pro větší přehlednost slouží obrázek, týkající se právě bioplynových stanic a který je ke stažení zde.

20) Je možné, v případě uplatňování výkupních cen u provozovatele regionální distribuční soustavy, uplatňovat nárok na zelené bonusy u ostatní vlastní spotřeby?

Ze zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že formy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nelze kombinovat. V případě, že si výrobce zvolí formu podpory výkupními cenami, inkasuje výkupní ceny od provozovatele regionální distribuční soustavy za elektřinu, která je dodána do regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Na ostatní vlastní spotřebu nemá nárok na uplatnění podpory.

21) Jaké regulované poplatky platí výrobce elektřiny z OZE, který současně využívá vyrobenou elektřinu pro ostatní vlastní spotřebu?

Pokud elektřina například z fotovoltaické elektrárny nebude procházet přes distribuční síť, pak se neplatí poplatek za distribuci elektřiny. Je nutné však hradit regulované poplatky a to jak cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů, tak za činnost operátora trhu s elektřinou podle cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2008. V případě, že se jedná o výrobce s instalovaným výkonem do 100 kW, pak tento výrobce neplatí pevnou cenu za systémové služby. Modelový příklad fotovoltaické elektrárny, která využívá vyrobenou elektřinu pro vlastní spotřebu je uveden zde.

22) Má právo výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je připojen do lokální distribuční soustavy, uplatňovat nárok na tzv. ostatní vlastní spotřebu ve formě zelených bonusů?

Ano, výrobce v tomto případě může žádat o zelený bonus, a to u regionálního distributora. Je však ještě nutné podotknout, že ze zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že nelze kombinovat výkupní ceny a zelené bonusy. Znamená to, že výše uvedená situace platí za předpokladu, že daný výrobce nebude přebytky elektřiny prodávat za výkupní ceny, například dodávat do distribuční sítě. Jednalo by se totiž o kombinaci podpor, která není možná (viz otázka č. 8).

23) Jakou cenu mohu uplatňovat pro vodní elektrárnu uvedenou do provozu po 1. 1. 2008 včetně?

Vodní elektrárny, které byly uvedeny do provozu po 1. 1. 2008 včetně v nových lokalitách, mají nárok na podporu dle bodu (1.4.) cenového rozhodnutí ERÚ č. 8/2008 na výkupní cenu 2700 Kč/MWh. Novou lokalitou se rozumí lokalita, kde nebyla v období od 1. 1. 1995 připojena výrobna elektřiny k přenosové nebo distribuční soustavě. Současně tyto elektrárny musí splňovat bod (1.4.4.) cenového rozhodnutí č. 8/2008, totiž že jednotlivé výrobní technologické celky nesmí být starší pěti let. Pokud některá fyzická nebo právnická osoba vybuduje elektrárnu po 1.1.2008 v lokalitě, kde již v minulosti vodní elektrárna existovala nebo bude mít jednotlivé výrobní technologické celky starší pěti let, má nárok na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v kategorii Malých vodních elektráren uvedených do provozu před 1. 1. 2005 ve výši 1790 Kč/MWh. Uvedenou problematiku řeší Společné stanovisko Státní Energetické inspekce a Energetického regulačního úřadu k problematice malých vodních elektráren.

24) Za jakých podmínek může stávající malá vodní elektrárna dosáhnout na výkupní cenu či zelený bonus platnou pro rekonstruované malé vodní elektrárny?

Na výkupní cenu či zelený bonus pro rekonstruované malé vodní elektrárny mohou dosáhnout výrobci elektřiny z malých vodních elektráren, kteří splní podmínky bodu (1.4.3.) cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008. U stávajících malých vodních elektráren provedou výrobci rekonstrukci v požadovaném rozsahu a požádají provozovatele regionální distribuční soustavy o vyšší podporu. Podrobnější specifikace jednotlivých bodů rekonstrukce, které musí výrobci splnit pro přiznání vyšší podpory, jsou uvedeny ve Společném stanovisku Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce k problematice malých vodních elektráren.

25) Jak je to v případě, kdy elektrárna nemá regulační zařízení?

Pokud původní technologické zařízení nemělo, s ohledem na typ zařízení, žádnou regulaci a při vybudování regulačního zařízení by muselo dojít k rozsáhlým stavebním úpravám malé vodní elektrárny, nemusí se regulační zařízení na vodním díle budovat. Po splnění všech ostatních podmínek rekonstrukce bude provozovateli malé vodní elektrárny přiznána vyšší míra podpory.

26) Má nárok na výkupní cenu větrná elektrárna, která byla uvedena do provozu po 1. 1. 2006 včetně a byly u ní využity repasované výrobní technologické celky?

Podmínkou pro přiznání výkupní ceny elektřiny pro větrné elektrárny uvedené do provozu po 1. 1. 2006 včetně je splnění bodu (1.7.1) cenového rozhodnutí č. 8/2008, výrobní technologické celky nesmí být starší než dva roky. V případě, že nebyly rekonstruovány výrobní technologické celky starší než dva roky, nelze výkupní cenu pro tuto kategorii přiznat.

27) Kde jsou stanoveny jednotlivé kategorie biomasy a bioplynu?

Kategorie biomasy jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, v platném znění.

28) Jak se vykazuje elektřina při společném spalování biomasy a fosilních paliv?

Množství elektřiny vyrobené při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje je vykazováno v souladu s vyhláškou Energetického regulačního úřadu č. 502/2005 Sb., o stanovení způsobu vykazování množství elektřiny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje.

29) Je pravda, že u fotovoltaiky došlo k prodloužení doby životnosti a s tím související prodloužení vyplácení výkupních cen?

V roce 2007 byly vydány dva právní předpisy, které se vztahují k problematice podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Prvním předpisem je vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen. Tato vyhláška v § 2, odstavci 11 stanovuje, že výkupní ceny a zelené bonusy jsou uplatňovány po dobu životnosti výroben elektřiny. Dále tento předpis stanovuje, že po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného obnovitelného zdroje a data uvedení do provozu, se výkupní ceny meziročně zvyšují s ohledem na index cen průmyslových výrobců minimálně o 2 % a maximálně o 4 %, s výjimkou výroben spalujících biomasu a bioplyn.
Druhým předpisem je vyhláška č. 364/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Tato vyhláška stanovuje v příloze č. 3 technické a ekonomické parametry jednotlivých kategorií obnovitelných zdrojů, mimo jiné i předpokládanou dobu životnosti zdrojů. Tyto parametry vstupují do výpočtů výkupních cen a zelených bonusů. Předpokládaná doba životnosti je u fotovoltaiky stanovena na 20 let. Toto ustanovení platí pro zdroje uvedené do provozu po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. lednu 2008 včetně.
Z výše uvedeného vyplývá, že podle současné legislativy mohou být výkupní ceny a zelené bonusy u fotovoltaiky uvedené do provozu po 1. lednu 2008 včetně uplatňovány po dobu 20 let, přičemž vývoj výše již stanovených výkupních cen je dán vyhláškou č. 150/2007 Sb. Pro fotovoltaické zdroje uvedené do provozu před 1. 1. 2008 platí podmínky, za kterých byly tyto výrobny uvedeny do provozu, což znamená patnáctiletá doba životnosti a tím i patnáctiletá doba nároku na podporu.

30) Jakým způsobem se přistupuje k jednofázovému připojení výrobny (například fotovoltaiky) a jaký je v tomto případě měrný podíl žadatele na připojení?

Vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, v příloze č. 6 neuvádí výši měrného podílu žadatele o připojení v případě jednofázového připojení výrobny. V případě výroben je uvedeno pouze připojení třífázové. Přestože legislativně tedy způsob připojení jednofázových výroben není nijak upraven, doporučuje Energetický regulační úřad, aby se v těchto případech postupovalo analogicky s připojováním „odběrného místa". Pro připojování „odběrného místa" je v příloze č. 6 uvedené vyhlášky stanoven měrný podíl žadatele o připojení v případě jednofázového připojení v hodnotě 200 Kč/A.

31) Na základě čeho je stanovována podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotným zdrojům (DZ)?

Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů je zakotvena v § 32 energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na základě uvedeného zákona stanovuje Energetický regulační úřad příspěvky k ceně elektřiny, které hradí výrobcům provozovatelé distribučních soustav přímo připojených k přenosové soustavě, ke kterým jsou připojeni, nebo provozovatel přenosové soustavy, pokud je výrobce k přenosové soustavě přímo připojen. Příspěvky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jsou rozděleny podle instalovaného výkonu výrobny. V případě druhotných zdrojů je příspěvek stanoven pro druhotné zdroje bez kategorizace a samostatně pro tzv. degazační plyn (důlní plyn z otevřených dolů). Výši příspěvků lze nalézt v cenovém rozhodnutí ERÚ č. 8/2008. Výše ceny silové elektřiny je v tomto případě určena tržně, jedná se určitým způsobem o obdobu zelených bonusů u obnovitelných zdrojů.
Kombinace souběhu podpor pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v případě spalování obnovitelného zdroje, druhotného zdroje nebo degazačního plynu jsou uvedeny zde.

 

 Zdroj: www.ERU.cz